Mojmír má zvláštní dar vysvětlit dlouhodobé investování tak, že člověku najednou docvakne, proč je trpělivost důležitější než rychlá výhra. Nepracuje s hotovými návody, spíš
ukazuje, jak se dívat za roh – často propojí něco z historie s aktuálními trendy na trzích, což Elnathosos Stynthyeos v našem kurikulu opravdu oceňuje. Dospělým studentům sedí jeho
styl, protože se nesnaží nikoho vodit za ruku; spíš předkládá otázky, které vás donutí přemýšlet i ve sprše. Vzpomínám si, jak jednou použil příklad z vlastní zkušenosti s
investováním do starého vinohradu – nešlo ani tak o peníze, spíš o to, jak těžko se čeká na výsledek, když nevidíte okamžité plody. Třída u něj obvykle vypadá trochu chaoticky, na
první pohled žádný velký řád, ale právě v tom je jeho síla; dlouhé roky v praxi i ve škole ho naučily vytušit, kde by mohly být slepé uličky, do kterých studenti často zabřednou,
aniž by si to uvědomili. Sám Mojmír je zvyklý spolupracovat s lidmi z jiných oborů – ekonomové, právníci, občas někdo z úplně jiného světa (pamatuju si na jednoho vinaře, co k nám
přišel diskutovat o trpělivosti). To možná vysvětluje, proč se jeho otázky nedají snadno odbýt a proč se někdy ozvou v hlavě až týdny po poslední hodině. A ještě jedna drobnost: na
stole má vždycky nějakou knihu, často otevřenou na náhodné stránce, kterou si během výuky jen tak bez varování začne číst nahlas. Ne každému to sedne, ale ti, co s ním vydrží,
odcházejí s hlavou plnou otázek, které se nedají jen tak zapomenout.